VISK
 

VISK 7
Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru - Kramerius

Cíle podprogramu

Cílem národního programu Kramerius je záchrana a zpřístupnění bohemikálních dokumentů tištěných na kyselém papíru, jejichž existence je ohrožena rozpadem (křehnutím) papírového nosiče. Špatný fyzický stav především starších novin a časopisů v současné době výrazně omezuje využívání této součásti národního kulturního bohatství, u převážné části titulů znemožňuje meziknihovní výpůjční službu, znesnadňuje zhotovování kopií pro uživatele, zkracuje jejich životnost a zhoršuje možnosti uchování takto poškozených dokumentů pro budoucnost.

Realizace národního programu umožňuje:

  1. postupné převedení nejvíce ohrožených dokumentů na mikrofilm, který zajišťuje jejich trvalé uchování,
  2. digitalizaci mikrofilmu, jíž se vytváří kopie pro zpřístupňování pomocí Internetu, lokální sítě, fyzických médií a služby elektronického dodávání dokumentů.


Výstupem programu jsou archivní mikrofilmy zajištující dlouhodobé dochování dokumentu, matriční negativy sloužící k výrobě uživatelských kopií mikrofilmů a uživatelské pozitivní mikrofilmy nahrazující originální dokument. Pokud se v rámci projektu mikrofilmy digitalizují, jsou zhotovovány první dvě generace mikrofilmu (archivní a matriční) a digitální kopie, která slouží jako náhrada ohroženého dokumentu.

Archivaci mikrofilmů zajišťují knihovny pokud k tomu mají vhodné podmínky (speciální sklad s předepsanými parametry mikroklimatu), nebo ve spolupráci s Národní knihovnou ČR. Archivaci digitálních dokumentů zajišťuje centrálně Národní knihovna ČR.

Uchazeči o dotaci mohou žádat finanční prostředky i na výrobu ochranných obalů z archivní lepenky pro mikrofilmované svazky s poškozenou vazbou, které již nelze převázat, vzhledem k pokročilé degradaci papíru. Výrobu ochranných obalů zajišťuje Národní knihovna ČR.

Vyhodnocení ekonomické efektivnosti programu:

Ochranné reformátování realizované v rámci programu VISK 7 Kramerius umožňuje knihovnám zachránit publikace ohrožené degradací papíru a tím zachovat jejich obsah uživatelům, zejména z řad vědeckých a odborných pracovníků do budoucnosti. Záchrana kulturních hodnot a zajištění dostupnosti informací, které by se jinak nepodařilo uchovat, pro výzkum, vývoj, vzdělávání a kulturní aktivity, představuje přínos, který lze jen těžko ekonomicky vyčíslit.

Kromě tohoto základního přínosu program zajišťuje koordinaci výběru titulů a tím předchází neekonomickým duplicitním činnostem v případě opakovaného reformátování stejného titulu na více místech. Koordinace se zajišťuje nejen v rámci České republiky, ale díky členství Národní knihovny ČR v evropském konsorciu EROMM (European Register of Microform Masters) také na mezinárodní úrovni (nejen evropské).

Dalším ekonomickým přínosem je zabezpečení kompletní technologie garantující dlouhodobé dochování reformátovaných kopií. Dodržení kompletního technologického postupu zabraňuje opakovanému snímkování dokumentu v případě, že se neadekvátním využíváním poškodí archivní kopie mikrofilmu, nebo šetří značná náklady v těch případech, kdy díky nekoncepčnímu přístupu k archivaci digitálních dat je třeba vynaložit vysoké náklady na jejich záchranu, nebo na opakované skenování. Vzhledem k tomu, že pořízení první generace mikrofilmu snímkováním na kameře a zdrojových dat skenováním mikrofilmu nebo dokumentu představuje nejnákladnější a časově nejnáročnější etapu reformátování, je zabezpečení kompletní technologie významný faktor přispívající k velkým finančním úsporám v budoucnosti. V tomto směru bylo možno se poučit z negativních zkušeností jiných zemí.
Program VISK zajišťuje nejen vlastní reformátování ale také díky podprogramu VISK 4 archivaci digitálních dokumentů. Centralizace archivace zdrojových dat je ekonomicky výhodná především proto, že není nutné pořizovat drahá zařízení v ostatních institucích účastnících se programu VISK 7. K dalším úsporám pak dochází v okamžiku, kdy je třeba provést hromadné náročné operace jako jsou konverze a migrace dat, které jsou ve velkých objemech efektivnější. Národní knihovna ČR zajišťuje také centrální archivaci mikrofilmů pro instituce, které nemají k dispozici sklad se speciálními parametry mikroklimatu. Výstavba speciálních skladů s klimatizací a jejich provoz by vyžadovala mnohem větší náklady. V budoucnosti (po naplnění skladovacích kapacit NK ČR) bude třeba tento problém řešit výstavbou centrálního skladu archivních mikrofilmů.

K dalším úsporám může docházet při duplikování reformátovaných kopií, zpřístupňování digitálních dokumentů prostřednictvím sítí, kdy se šetří mzdové náklady jinak nutné na expedici, nebo prostřednictvím elektronického dodávání dokumentů, kdy dochází k úsporám poštovních a dalších manipulačních nákladů. Využívání reformátovaných dokumentů v knihovnách šetří také další doprovodné náklady jakými jsou poplatky za vazbu a opravy knih, očistu, skladování, prevenci plísní atd. nutné v případě klasických publikací. Dochází i k výrazným úsporám prostoru.

Zpráva o realizaci projektů podprogramu VISK 7 v r. 2008

Počet podaných projektů: 27
Počet schválených projektů: 27
Finanční požadavky na předložené projekty: 8 921 000 Kč
Finanční prostředky schválených projektů: 9 496 000 Kč
Počet reformátovaných stran dokumentů: 587 000

Podprogram VISK 7 byl navýšen z rezervy programu a tyto prostředky byly použity pro zhotovení chybějících OCR souborů (spoluúčast k projektu TEL+). Projekty byly v drtivé většině zaměřeny na reformátování ohrožených dokumentů 19. a 20. stol. Výjimku tvořily projekty NK ČR a Vědecké knihovny v Olomouci, v rámci kterých byla hrazena také technická podpora a modernizace vybavení mikrografického pracoviště. Mezi reformátovanými dokumenty byly nejen významné novinové tituly jako Reichenberger Zeitung, Rudé právo nebo Politik, ale také oborová a regionální periodika, jako např. řada filmových časopisů, nebo časopisy z oblasti zdravotnictví. V rámci některých projektů byly reformátovány i ohrožené monografie. Přibývají i velmi specializované tituly dochované často unikátně jako Výroční zprávy spolku Minerva, nebo karlovarský Seznam lázeňských hostů. Jedná se o velmi cenné dokumenty pro badatele.

Mikrofilmování a digitalizace byly realizovány prostřednictvím již zavedených firem, které jsou schopny dodržet požadavky národních a mezinárodních standardů. V tomto směru se ukázala cesta nastoupená v ČR a využívající národní program založený na respektování vyhlášených standardů a využívání stejných nástrojů pro digitalizaci, jako optimální ve srovnání se zkušenostmi z jiných zemí. Tento "centralizovaný" přístup umožňuje budovat společnou infrastrukturu usnadňující aktualizace starších dat. Některé problémy se vyskytují s respektováním struktury adresářů a používání názvů souborů (obsahujících čísla zakázek), což komplikuje předávání dokumentů k archivaci do NK ČR. Nekorektně vytvořené předávací dávku bude nutné reklamovat u dodavatelů. V r. 2008 se opět projevily problémy způsobené velkým objemem realizace projektu NK ČR financovaného z mechanizmů EHP a Norska, který naplňuje kapacity dodavatelských firem.

V současné době je díky programu VISK 7 a projektu „Norských fondů“ reformátováno téměř 5,5 mil. stran ohrožených dokumentů. Archivace takového množství dokumentů již vyžaduje náročnou správu datového úložiště NK ČR a jeho postupné rozšiřování. Importy velkého objemu dat na úložiště vyžadují velké množství manuálních operací. Je nutné kontrolovat dodané digitální dokumenty od dodavatelských firem, v některých případech provádět opravy nebo reklamace, připojovat dodatečně zhotovené textové soubory ke starším dokumentům apod. Vzhledem i k těmto nárokům je třeba dodržovat předepsanou strukturu adresářů dodávek.

V r. 2008 byly i nadále vyvíjeny programové nástroje jako součást infrastruktury využívané pro digitalizaci. Pro Systém Kramerius se připravuje vhodnější úložiště systému Fedora a s tím i nový standard popisných metadat (MODS). Toto opatření umožní digitalizovat a zpřístupňovat více typů dokumentů (např. mapy, hudebniny, novodobé rukopisy apod.). Jeho zprovoznění si ale vyžádá ještě náklady na vývoj i delší čas. Registr digitalizace (dříve známý pod jménem RELIEF) byl zprovozněn v NK ČR a byl zahájen import dat o digitalizovaných dokumentech z Knihovny AV ČR. Byli zaškoleni pracovníci dodavatelských firem, které budou v r. 2009 tento nástroj také používat.

K objemu digitalizovaných dokumentů významně přispívají i další projekty realizované Národní knihovnou ČR. V rámci tzv. Norských fondů bylo mikrofilmováno a digitalizováno v r. 2008 téměř 9000 svazků monografií 19. stol., což představuje cca 1,4 mil. stran. Pro reformátování byly využity i návrhy dalších knihoven a jsou postupně digitalizovány jimi navržené dokumenty. Významným přínosem je i projekt TEL+ v rámci kterého NK ČR zajišťuje zhotovení chybějících OCR souborů.

J. Polišenský
24. 2. 2009

Zpráva o realizaci projektů podprogramu VISK 7 v r. 2007

Počet podaných projektů: 27
Počet schválených projektů: 23
Finanční prostředky schválených projektů: 8 624 000 Kč
Počet reformátovaných titulů: 82
Počet reformátovaných stran: 514 450

Koordinace projektů digitalizace
V r. 2007 se výrazně zvýšil objem reformátovaných titulů. Bylo to dáno vyššími prostředky na digitalizaci v rámci programu VISK 7 a schválením projektu reformátování monografií 19. stol. financovaného z tzv. “Norských fondů“, který NK ČR realizuje v l. 2007 až 2009. Zvýšený objem reformátování ohrožených dokumentů znamenal vyšší nároky na koordinaci  této činnosti i výkony dodavatelských pracovišť. Na pracovišti NK ČR se projevil v posunu těžiště prací z vlastního reformátování na práce spojené s přípravou dokumentů, přebíráním a kontrolou od dodavatelů a importy dat na datové úložiště. Pro koordinaci této činnosti byla v rámci výzkumného záměru vytvořena programová aplikace RELIEF, která umožňuje evidovat jednotlivé zakázky a sledovat stav jejich zpracování. Aplikace bude využívána i dalšími institucemi disponujícími pracovištěm pro přímou digitalizaci, zejména Knihovnou AV ČR.

Kapacita dodavatelských pracovišť
Objem reformátování v r. 2007 téměř naplnil kapacity stávajících dodavatelských firem. Díky projektu „norských fondů“ se rozšířilo technické vybavení firmy Microna o hybridní kameru ProServ, umožňující zhotovovat současně mikrofilm i digitální formát. Na tomto zařízení je možné dosáhnout maximální kvalitu vzhledem k tomu, že se oba formáty zhotovují přímo z předlohy. Kamera bude k dispozici i pro projekty VISK 7. Další nárůst objemu reformátování nebude možný bez rozšíření dodavatelských kapacit. To však předpokládá dlouhodobější plánování finančních prostředků (víceleté projekty). V případě dodavatelů se jedná o drobné firmy, které nedisponují potřebnými finančními prostředky. Úvěr od banky je vázán na víceleté splácení. Banky však neposkytnou úvěr bez smlouvy, která by pokrývala celou dobu splácení. Bez víceletých projektů je pro dodavatelské firmy obtížné rozšířit kapacity, nebo pořídit novou technologii.

Technologie robotického skenování
V současné době jsou již k dispozici přístroje pro hromadnou digitalizaci knižních dokumentů, tzv. robotické skenery. Jejich využitím by bylo možné podstatně urychlit proces digitalizace ohrožených dokumentů a pravděpodobně i výrazně zlevnit. V případě zachování hybridní technologie (do doby vybudování spolehlivého repozitáře pro dlouhodobé uložení digitálních dokumentů) by bylo možné mikrofilm zhotovovat pomocí mikroplotru. Zvládnutí velkého objemu digitalizace ale předpokládá vyšší míru automatizace přípravných procesů a dostatečný prostor pro archivaci dat. Automatizaci procesů přípravy dokumentů, zadávání výroby a celkové work flow by mohla řešit aplikace RELIEF, kterou vyvíjí NK ČR a KNAV v rámci svých výzkumných aktivit, pokud by bylo možní doplnit její funkcionalitu a propojit ji s dalšími systémy (knihovní systém, Kramerius, Sírius) vytvořily by se podmínky pro hromadné zpracování velkých objemů dat a tím i využití robotických skenerů.

Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů
Vyšší objem ochranného reformátování způsobil i zvýšení požadavků na archivaci digitálních dokumentů. NK ČR během r. 2007 zprovoznila Centrální datové úložiště a rozšířila jeho objem. Úložiště však slouží nejen pro uchovávání zdrojových a uživatelských dat národního programu Kramerius, ale i pro WebArchiv a program Manuscriptorium, takže vytvořenou kapacitu bude třeba i nadále doplňovat. Zdrojové i uživatelské digitální kopie reformátovaných dokumentů zhotovených v rámci programu VISK 7 v současné době uchovává NK ČR. Řeší se tak problém menších institucí, které nemají vlastní zařízení a kterým se tímto umožňuje realizovat vlastní projekty ochranného reformátování zaměřené na záchranu ohrožených dokumentů z jejich vlastních sbírek. Bez plynulého rozšiřování kapacity Centrálního datového úložiště a jeho transformace v certifikovaný spolehlivý repozitář (trusted repository), nebude možné zvyšovat objem reformátování ohrožených dokumentů nebo využít novou technologii robotnického skenování. V současné době, při zachování objemu finančních prostředků na program VISK 7 je nutné ročně rozšířit úložiště cca o 5TB (další 3 TB pro data z „Norských fondů“). V případě využití robotických skenerů by bylo nutné mít ročně k dispozici min. 50 TB pro nově digitalizované dokumenty.

Kontrola kvality obrazových souborů
V r. 2007 byly doporučeny pro kontrolu kvality digitálních dokumentů zkušební obrazce, které umožní diagnostikovat závady a nestandardnosti. V letošním roce bude vytvořena metodická příručka podle které bude možné obrazce využívat při digitalizaci dokumentů. Předpokládáme, že některé kontrolní mechanizmy bude možné díky těmto obrazcům automatizovat.

Technická a administrativní metadata
V r. 2006 byly doplněny standardy pro tvorbu digitálních dokumentů o technická a administrativní metadata. Jedná se o údaje využívané systémy pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů. Od r. 2007 je pro knihovny a dodavatele povinnost technická a administrativní metadata vytvářet v rámci procesu digitalizace.

Financování ochranného reformátování
Digitalizace novodobých dokumentů v ČR tvoří ucelený systém, kterému slouží speciální infrastruktura budovaná již více než desetiletí. Další rozvoj digitalizace, závisí na objemu finančních prostředků, které budou k dispozici nejen na vlastní reformátování, ale také právě na rozvoj infrastruktury. Se zvyšováním objemu digitalizovaných dokumentů je třeba rozšiřovat i paměťové kapacity pro uchovávání zdrojových dat a dále vyvíjet a přizpůsobovat nástroje, které se pro digitalizaci používají. V současné době se na rozvoji podílejí pouze dvě instituce a to Národní knihovna ČR a Knihovna AV ČR díky projektům výzkumu a vývoje . Bylo by třeba, aby se do tohoto procesu zapojily i další instituce a to nejen finančními prostředky, ale i vývojovými kapacitami.

J. Polišenský

Zpráva o realizaci projektů podprogramu VISK 7 v r. 2006

V r. 2006 bylo podáno 21 projektů v celkové hodnotě 5.058 tis. Kč. Schváleno a realizováno bylo 14 projektů, kterým byla poskytnuta dotace v celkové výši 2.200 tis. Kč. Vzhledem k malému objemu financí pro VISK 7 byly upřednostněny pokračující projekty zaměřené na rozsáhlé deníky (Národní listy, Reichenberger Zeitung, Politik). Z dotace MK ČR byly poskytnuty finanční prostředky přednostně na služby související s reformátováním ohrožených dokumentů a na podporu pracovišť reformátování v knihovnách (nákup filmového materiálu, financování technické podpory). Reformátováné bylo úplně nebo částečně 21 titulů.

Projekty byly realizovány prostřednictvím dodavatelských firem Microna, Ampaco a Elsyst Engineering a mikrografických pracovišť knihoven. V některých případech se jednalo o pokračování projektů z předchozího roku nebo let (Reichenberger Zeitung, Národní listy). Většinu titulů schválených v r. 2005 bude třeba reformátovat ještě v následujících letech. Díky velmi omezenému objemu finančních prostředků pokračovaly negativní trendy typické pro poslední roky. Reformátování větších titulů je rozprostřeno po mnoho let, většina projektů se krátí a nové projekty nemohou být schvalovány.

Větší objemy finančních prostředků na realizaci projektů VISK7 a z Finančních mechanismů EHP/Norska, si však vynutí opatření na straně Národní knihovny ČR. Již nyní se velmi zvyšují nároky na přejímku a archivaci dat v NK ČR. Dochází k transformaci pracovních činností odd. digitalizace NK ČR, které se zabývá přejímáním, kontrolou, editací a importem dokumentů do archivačního systému více než digitalizací vlastních dokumentů. Rozvojem digitalizace na nových pracovištích tyto nároky ještě porostou a bez posílení pracoviště nebude možné zvýšený objem těchto činností zvládnout.

Spolupráce s pracovišti přímé digitalizace

V r. 2006 bylo zahájeno budování nových pracovišť zaměřených na přímou digitalizaci knihovních dokumentů a tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Tato okolnost klade nové nároky na koordinaci ochranného reformátování v rámci Národního programu Kramerius financovaného z podprogramu VISK7. Je otázkou, do jaké míry nová pracoviště jsou budována v souladu s požadavky na dlouhodobé uchování dokumentů. Přímá digitalizace, bez zhotovení mikrofilmu, je akceptovatelná pouze v případě, že je zajištěna dlouhodobá archivace digitálních dokumentů prostřednictvím „trusted repository“1, tedy systému, který je schopen garantovat dlouhodobé dochování archivovaných dokumentů. Takový však zatím v ČR neexistuje a první by měl být vybudován v Národní knihovně ČR nejdříve koncem r. 2008.

Druhou okolností, kterou je při posuzování nových digitalizačních pracovišť mít na zřeteli je kvalita výsledných obrazových souborů a výstup konverze OCR. Kvalita obrazových souborů je závislá na parametrech skeneru, který tvoří většinou hlavní položku nového pracoviště. Vzhledem k tomu, že náklady na jeho vybudování často překračují finanční možnosti institucí, volí se levnější přístroje, nebo digitální fotoaparáty, které nemají dostatečně kvalitní výsledky zejména u velkoformátových dokumentů jako jsou noviny. Horší kvalita obrazových souborů se pak může velmi negativně promítnout do chybovosti rozpoznávání při konverzích OCR do textové podoby. Vzhledem k tomu, že OCR texty budou mít čím dál tím významnější funkci při zpřístupňování a vytěžování rozsáhlých digitálních knihoven, je požadavek na maximální kvalitu zdrojových souborů oprávněný. Záleží i na skutečnosti jakým nástrojem se OCR texty vytvářejí, zda běžně dostupnou verzí, nebo optimalizovanou ve vývojovém prostředí pro specifické fonty. Nově budovaná pracoviště musí mít vyřešeno i vytváření metadat ve standardním formátu.

Při rozvažování další strategie ochranného reformátování a zapojení nových pracovišť je třeba znát koncepci podle které jsou nová pracoviště budována, zda se jedná pouze o dočasné zpřístupnění knihovních dokumentů v digitální podobě, nebo o trvalou náhradu ohrožených dokumentů. Podporována by měla být pracoviště jejichž záměrem je trvalá náhrada (a tím i ochrana a dochování) dokumentů ohrožených degradací papíru. Když si uvědomíme, že vybudování důvěryhodného repozitáře představuje částku cca několika desítek milionů korun, pak jistě není na místě úspora několika a set tisíc na vstupních zařízeních pro získávání zdrojových digitálních dat, která ve svém důsledku povede ke snížení kvality a zhoršení výsledků digitalizace.

Podmínky pro udělení dotace pracovištím přímé digitalizace

Pro získání dotace z prostředků VISK 7 by měly instituce budující vlastní pracoviště splnit následující podmínky:

  • jasně deklarovat, že digitalizace slouží pro trvalé dochování takto reformátovaných dokumentů.
  • doložit jakýsi „plán rozvoje“, který bude počítat s vybudováním, nebo využitím důvěryhodného repozitáře v blízké budoucnosti,
  • musí disponovat kvalitním knižním skenerem, garantujícím požadovanou kvalitu zdrojových obrazových souborů,
  • při tvorbě metadat budou respektovat standardy a pravidla vyhlášená NK ČR,
  • budou poskytovat uživatelské kopie ostatním institucím spolupracujícím v rámci Krameria ve formátu vícevrstvého DjVu

Uvedené zásady by neměly vylučovat možnost získat dotaci institucím budujícím nové digitalizační pracoviště, ale měly by naopak i pomocí schválených dotací vést k optimalizaci pracoviště tak, aby bylo co nejdříve schopno podílet se na budování Národní digitální knihovny a přispívat do ní kvalitními standardními výstupy. Podmínky pro udělení dotace pro pracoviště přímé digitalizace by měly být zakotveny v zadávací dokumentaci programu VISK7.

Nové požadavky na standardizaci digitálních dokumentů

Další rozvoj digitalizace a zejména dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů předpokládá provoz důvěryhodného repozitáře (trusted repository). Systémy, které jsou schopny zajistit dlouhodobé dochování jsou většinou budovány na konceptu OAIS (Open Archive Information System)2, který pro své fungování vyžaduje mnoho údajů administrativní a technické povahy. Z těchto důvodů bylo třeba provést analýzu a implementaci kontejnerového formátu METS3 do Systému Kramerius a v rámci něj využít standardy MARC 21 pro bibliografická metadata, PREMIS4 a MIX5 pro technická a administrativní metadata. Těmto požadavkům se bude muset přizpůsobit i systém Sírius využívaný pro tvorbu metadat. Jejich dodávka bude od r. 2008 povinností všech institucí žádajících o dotaci v rámci programu VISK7. Pokud nebudou důvěryhodné úložiště a požadavky na standardizaci implementovány a v praxi dodržovány, měly by být podporovány pouze projekty reformátování založené na hybridní metodě.

Národní knihovna ČR by v r. 2007 měla v rámci výzkumného záměru navrhnout standard pro posuzování kvality digitálních obrazových souborů. Řešením by byl zkušební obrazec, který by umožnil diagnostikovat nestandardnosti (nižší dpi, neostrost, nižší počet odstínů šedi apod.). Velkým problémem v oblasti metadat jsou chyby a nepřesnosti ve struktuře dokumentu. V této oblasti je zatím možné provádět pouze namátkovou kontrolu, která nemůže odhalit všechny chyby při výrobě. Řešením by byl pouze další vývoj a implementace logických kontrol, zjednodušení pravidel a kontroly prováděné před importem dokumentů do depozitáře. To ovšem naráží, jak už bylo uvedeno výše, na kapacitní možnosti pracoviště digitalizace NK ČR.

Technologie pro rychlé skenování

V současné době jsou již k dispozici zařízení pro rychlé automatické skenování knižních dokumentů. Jejich aplikace je problematická z několika hledisek. Jednak nelze těmito přístroji skenovat starší noviny s degradovaným papírem a poškozenou vazbou, příp. další dokumenty, u kterých by hrozilo poškození. Vlastní pořízení obrazového souboru představuje v současném procesu digitalizace pouze menší část operací. Časově a finančně náročnější jsou úpravy obrazových souborů, konverze a zejména tvorba metadat. V případě použití rychlých skenerů bude třeba vyřešit otázku přípravy dokumentů a tvorby metadat. To bude možné buď masivním personálním posílením pracoviště v přísl. knihovně, nebo podstatnou změnou koncepce digitalizace a standardizace procesu reformátování. Požadavek na redukci metadat by však byl v přímém rozporu s požadavky na dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů.

V současné době nejsou knihovny v ČR připraveny pro použití technologie rychlého skenování. Je to však perspektivní metoda a je třeba provést analýzu vstupních operací a pomocí výzkumu a vývoje se snažit o automatizaci procesu přípravy dokumentů a tvorby metadat. Většina údajů by měla být kopírována nebo generována v průběhu digitalizace. Pro řízení hromadné digitalizace chybí příslušné work flow, které by knihovny a dodavatelské firmy mohly použít a které by zajistilo udržení konsistence digitálního obsahu v repozitářích (eliminace duplicit, dodržení korektní struktury dokumentu, standardu a pravidel, kontrola kvality obrazových souborů). V r. 2007 také nebude k dispozici dostatečně dimenzované úložiště pro tak velký objem dat.

J. Polišenský

Výsledky podprogramu VISK 7 v letech 2001 až 2003

Rok Zúčastněné instituce Reformátováno Počet polí mikrofilmu Počet digitaliz. stran
2001 Moravská zemská knihovna Brno

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Národní filmový archiv Praha

Muzeum východních Čech Hradec Králové

Státní vědecká knihovna Hradec Králové

Knihovna Akademie věd ČR Praha

Národní knihovna ČR

Státní vědecká knihovna Plzeň

Státní okresní; archiv Pardubice

Státní vědecká knihovna Olomouc		 33 titulů
2 soubory
zvukových záznamů		 296 000 200 000
+ 52 hodin
zvukových záznamů
2002 Okresní muzeum v Jindřichově Hradci

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Vědecká knihovna v Olomouci

Národní filmový archiv Praha

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Muzeum východních Čech Hradec Králové

Knihovna Akademie věd ČR Praha

Moravská zemská knihovna Brno

Národní knihovna ČR Praha

Krajská knihovna Liberec		 35 titulů 94 600 211 000
2003 Státní technická knihovna Praha

Krajská knihovna Liberec

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

 4 tituly 50 000 89 000

Pravidla pro předkládání žádostí a výběr účastníků a akcí programu

Okruh účastníků

Podprogram VISK 7 je určen knihovnám, které již mají vlastní mikrografické a digitalizační pracoviště, na podporu jejich provozu a dalšího rozvoje. Dále je program určen ostatním institucím, které spravují knižní sbírky ohrožené degradací papíru. Instituce se mohou ucházet o finanční podporu na tyto činnosti na základě zpracovaného projektu. Přednostně jsou finanční prostředky poskytovány na vlastní reformátování ohrožených dokumentů, výjimečně i na zpřístupňování mikrofilmů nebo digitálních dokumentů.

Podmínky účasti a výběr účastníků

Mikrofilmy i digitální dokumenty musí být zhotoveny podle požadavků norem ISO a národních i mezinárodních doporučení uvedených v přihlášce. Uchazeč o dotaci musí doložit schopnost dodavatele dodržet požadavky norem a doporučení v těch případech, kdy jimi není některé mikrografické pracoviště (NK ČR, MZK, SVK Plzeň, VK Olomouc), nebo dodavatelská firma doporučená Národní knihovnou ČR na základě výběrového řízení, a to formou návrhu smlouvy. Toto doporučení nezbavuje účastnické instituce povinnosti postupovat při výběru dodavatele v souladu se Zákonem o zadávání veřejných zakázek 199/94 Sb.

Projekt musí obsahovat návrh kompletního reformátování tzn. zhotovení všech tří generací mikrofilmu, nebo prvních dvou (archivní a matriční) a digitální kopie. Digitální dokument musí obsahovat obrazové soubory a popisné údaje (metadata) v předepsaných formátech. Uchazeč musí uvést způsob zpřístupňování reformátovaných kopií. Projekt musí dále obsahovat seznam titulů, se zdůvodněním obsahujícím popis fyzického stavu a frekvenci výpůjček. U každého titulu musí být vyčíslen počet svazků, odhad celkového počtu stran a kalkulace nákladů.

O přidělení finanční dotace rozhoduje odborná rada jmenovaná Ministerstvem kultury ČR, která koordinuje výběr titulů pro reformátování a která má právo odmítnout přidělení finanční dotace, nebo její výši krátit. Prostředky na realizaci projektů obdrží vybraní předkladatelé jako účelově vázanou dotaci. Po skončení projektu jsou uchazeči, kteří dotaci obdrželi, povinni včas předložit vyúčtování a zprávu o realizaci. Dotace se poskytuje max. do výše 70% celkových nákladů na projekt, zbývající část 30% hradí uchazeč z vlastních zdrojů.

Po skončení projektu jsou uchazeči povinni předat Národní knihovně ČR záznam na každý reformátovaný titul pro centrální evidenci reformátovaných dokumentů (CZROMM - Czech Register of Microform Masters) a pro evropskou databázi (EROMM - European Register of Microform Masters).

V případě, že se v rámci projektu dokumenty digitalizují, musí uchazeč zajistit přidělení "ISSN" všem starším dokumentům prostřednictvím příslušného pracoviště Státní technické knihovny a "siglu" instituce (pokud dosud nebyla přidělen) prostřednictvím pracoviště Národní knihovny ČR. ISSN a sigla slouží pro jednoznačnou identifikaci digitálních dokumentů a jejich částí.

Dále se žadatel zavazuje, že bude při realizaci projektu dodržovat následující zásady:

  • zpřístupňovat uživatelské kopie reformátovaných dokumentů a zajišťovat služby,
  • napomáhat při ochranném reformátování ohrožených titulů např. zápůjčkami dokumentů nebo poskytnutím bibliografických informací,
  • dlouhodobě uchovávat archivní kopie reformátovaných dokumentů v souladu s doporučeními normy ISO.

Archivní kopie reformátovaných dokumentů vytvořených v rámci tohoto programu se považují za součást národního kulturního dědictví a zůstávají v majetku institucí které obdržely dotaci, a které vlastní originální dokumenty.

Komise podprogramu VISK 7 – rok 2015

Členové:

PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D., Muzeum Jindříchohradecka
Mgr. Pavlína Doležalová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Mgr. Marek Fišer, Vojenský historický ústav
Mgr. Miloš Korhoň, Vědecká knihovna v Olomouci
Mgr. Lenka Maixnerová, Národní lékařská knihovna
Michal Pšenička, Knihovna AV ČR, v.v.i.
Ing. Petra Vávrová, Ph.D., Národní knihovna ČR
Mgr. Kateřina Vojířová, Městská knihovna v Praze
Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně

Tajemník: Mgr. Petra Miturová, Ministerstvo kultury

Odborný garant: Mgr. Tomáš Foltýn, Národní knihovna ČR


06.01.2015