VISK
 

VISK 8/B
Jednotná informační brána

Výsledky projektů podpořených v roce 2012

Výsledky projektů podpořených v roce 2011

Výsledky projektů podpořených v roce 2010

Výsledky projektů podpořených v roce 2009

Výsledky projektů podpořených v roce 2008

Cíle podprogramu

V souladu se státní informační politikou a kulturní politikou vlády ČR je základním cílem podprogramu VISK 8 zejména:

Obsahově se podprogram VISK 8 větví do dvou vzájemně souvisejících linií:

  1. Zajištění dostupnosti informačních zdrojů formou multilicencí
  2. Zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány

Vyhodnocení ekonomické efektivnosti podprogramu

Integrace heterogenních informačních zdrojů a jejich kvalitativně nové zpřístupnění prostřednictvím Jednotné informační brány přináší výrazné zvýšení využití místních i vzdálených informačních zdrojů, čímž dochází ke zhodnocení finančních prostředků do nich vložených. Průběžné komplexní monitorování míry využití jednotlivých informačních zdrojů a generování souhrnných i dílčích statistických výstupů umožňuje dynamické ladění licenční politiky a optimální využití finančních prostředků.

Zmapování informačních zdrojů dostupných v českých knihovnách umožní uživatelům i zřizovatelům knihoven získat přehled o tematickém rozložení jejich fondů v minulosti, současnosti i budoucnosti, o jejich silných i slabých stránkách a návaznostech na fondy dalších českých i zahraničních knihoven. Bude eliminováno chybné a ekonomicky nerentabilní směrování rešeršních požadavků a požadavků na MVS. Popis fondů českých knihoven metodou Konspektu a jasná, veřejně přístupná akviziční politika a strategie budování fondů budou zároveň účinným základem pro koordinaci akviziční politiky českých knihoven na úrovni oborové i regionální. Koordinace akviziční politiky v celonárodním měřítku je nezbytným předpokladem optimálního využití dostupných finančních prostředků.

Zkvalitnění budování vlastních fondů i zajištění dostupnosti externích informačních zdrojů formou kooperace přispěje k lepšímu informačnímu zabezpečení a zlepšení výsledků výzkumu a vývoje, vzdělání, profesní činnosti a podnikání. Větší konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku přinese významný ekonomický efekt.

Zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány

Zpřístupnění informačních zdrojů

Současné knihovny zpřístupňují svým místním i vzdáleným uživatelům nejen vlastní informační zdroje, ale ve stále větší míře i informační zdroje vzdálené. Prostřednictvím internetu je dnes teoreticky dostupné obrovské množství těchto zdrojů nejrůznějšího charakteru od metadat až po plné texty, obraz či zvuk. Jejich praktickou využitelnost však velmi komplikuje množství různých uživatelských rozhraní, která musí uživatel překonat, nutnost opakovaného přihlašování se k různým službám a opětovného odhlašování, zbytečné procházení "slepých uliček" s nulovým výsledkem na konci nebo naopak obtížná orientace v příliš velkém počtu hitů a nutnost procházení duplicitních či multiplicitních záznamů popisujících stejný informační zdroj. Nástrojem pro překonání uvedených problémů a výrazné zvýšení uživatelského komfortu je Jednotná informační brána, která je účinným prostředkem pro integraci a kvalitativně nové zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů. Jednotná informační brána umožňuje:

  • integraci informačních zdrojů - na základě jediného dotazu proběhne paralelní prohledání mnoha informačních zdrojů
  • práci v jediném, uživatelsky vlídném rozhraní - práce s různými informačními zdroji nepředstavuje nutnost změny uživatelského rozhraní
  • vytvoření "osobní uživatelské brány"
  • deduplikaci výsledků vyhledávání
  • jednotný formát výstupu
  • stahování záznamů pro katalogizaci volitelně ve formátu MARC 21 a UNIMARC

Je-li informační brána navíc obohacena o možnost speciální kontextové navigace, může se uživatel velmi snadno (doslova stisknutím jediného knoflíku) pohybovat mezi nejrůznějšími elektronickými informačními zdroji, které odpovídají jeho dotazu a k nimž má přístup na základě svého uživatelského oprávnění. Jednotná informační brána včetně kontextové navigace byla v roce 2001 zprovozněna v Národní knihovně ČR (NK) - jedná se o společný pilotní projekt NK a Univerzity Karlovy (UK) známý pod názvem "Jednotná informační brána pro hybridní knihovny" http://www.jib.cz, který získal podporu z účelových prostředků VaV. V rámci tohoto projektu bylo zakoupeno programové vybavení pro bránu (MetaLib) http://www.exlibris.co.il/metalib.htm i kontextovou navigaci (SFX) http://www.exlibris.co.il/sfx.htm včetně základního serveru pro testování a poloprovoz v NK a na UK. K projektu se postupně připojily další knihovny http://jib-info.cuni.cz/db_pohledy/pohled.php?id=7 . Po ukončení řešení projektu VaV v roce 2002 a přechodu JIB do provozního stadia je jediným zdrojem financování provozu systému podprogram VISK 8/B.

Vzhledem ke kvalitativně novému (především velmi jednoduchému a uživatelsky vlídnému) zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů dochází k podstatně vyššímu využití a tím i zhodnocení informačních zdrojů, proto je žádoucí široké využití Jednotné informační brány v českých knihovnách.

Zmapování informačních zdrojů dostupných v českých knihovnách

Efekt nasazení Jednotné informační brány se výrazně zvýší, existují-li v jejím rámci tzv. tematické (oborové) brány budované jednotlivými knihovnami nebo skupinami knihoven podle jejich oborové gesce. Předpokladem účinné kooperace a delimitace činností v této oblasti je tematické zmapování fondů českých knihoven podle jednotné metodiky a existence jasné a veřejně přístupné akviziční politiky a strategie budování fondů. Právě absence jasné, srozumitelné a veřejně (prostřednictvím internetu) přístupné stávající "tematické mapy" fondů (popis existujících fondů) včetně krátkodobé prognózy jejich vývoje (akviziční politika) i dlouhodobé prognózy (strategie budování fondů) patří k velkým slabinám českého knihovnictví. V porovnání se zahraničím věnujeme této jinde tak akcentované problematice minimální péči. Výjimku tvoří oborově jasně vyhraněné knihovny, jinak ve většině našich knihoven výše uvedené podklady chybí. V zájmu efektivního vynakládání finančních prostředků na nákup klasických i elektronických informačních zdrojů je nezbytné s jejich přípravou začít co nejdříve. NK provedla analýzu nástrojů používaných v zahraničí pro tematické mapování fondů, stanovení strategie budování fondů a akviziční politiky.
V mezinárodním měřítku nejrozšířenější a zároveň nejpropracovanější je metoda Konspektu http://konspekt.nkp.cz/konspekt.phtml, která byla v roce 2002 nasazena v NK http://konspekt.nkp.cz a s jejím využitím po odzkoušení v NK počítají i další české knihovny. Nejhrubší tematické dělení v rámci konspektu tvoří 24 tematických skupin, které budou nejen základním dělítkem pro odpovědnost za budování tematických bran v jednotlivých knihovnách (skupinách knihoven), ale jsou i základním rozcestím při vstupu do Jednotné informační brány. Přehledné informace o současném i pravděpodobném budoucím tematickém rozložení fondů našich knihoven je nutné pro

  • jejich správnou klasifikaci v rámci Jednotné informační brány
  • o eliminaci chybného směrování dotazů našich i zahraničních uživatelů
  • o účinnou kooperaci při budování i využívání fondů

Jednotná informační brána otevírá uživatelům cestu nejen k elektronickým informačním zdrojům, ale prostřednictvím integrace katalogů knihoven i k informačním zdrojům tištěným. Situace v doplňování tištěných informačních zdrojů (monografických i seriálových) je však v českých knihovnách již řadu let kritická. Vznikají nezacelitelné mezery ve fondech našich knihoven, které nejsou schopny zabezpečit potřeby uživatelů v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělání, profesní činnosti, podnikání, kulturních a společenských aktivit. Ceny knih a seriálů trvale rostou, přičemž objem prostředků v rozpočtu knihoven dostupných na jejich pořízení se snižuje. Knihovny musí ze svých nedostatečných rozpočtů pokrýt rostoucí náklady na informační technologie a provoz a na nákup "klasických" dokumentů je k dispozici minimum prostředků. Nejkritičtější oblastí je doplňování zahraničních odborných monografií a seriálů. Vzhledem k tomu, že většina oborů není adekvátně pokryta dokumenty vydávanými v češtině, představuje nedostatečná dostupnost zahraniční literatury výrazný handicap pro naši integraci do EU a oslabuje možnost dosažení srovnatelné úrovně s vyspělými zeměmi a uplatnění našich pracovníků i výrobků na mezinárodním trhu. Pro řadu oborů jsou právě tištěné monografie i seriály nezbytným základem a elektronické informační zdroje mají menší význam. Po desetileté zkušenosti s internetem se jasně prokázalo, že zdaleka ne všechno lze nalézt na internetu a dochází k určitému vystřízlivění, neboli rehabilitaci role "klasických" fondů a sbírek. Zatímco zprostředkováním informací z internetu se zabývá mnoho dalších subjektů a úloha knihoven zde není nezastupitelná, jejich úloha v oblasti budování a ochrany fondů nezastupitelná je. V rámci kooperativního budování tematických informačních bran je nutné výrazně posílit nákup tištěných periodických i neperiodických informačních zdrojů.

Komise podprogramu VISK 8 – rok 2015

Členové:

Mgr. Hana Bartošová, Muzeum umění Olomouc
Mgr. Pavlína Doležalová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Mgr. Hana Hornychová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
Ing. Jan Kaňka, Krajská knihovna Františka Bartoše, p.o.
Mgr. Filip Kříž, Národní lékařská knihovna
Mgr. Martin Ledínský, Ústav výpočetní techniky, Univerzita Karlova v Praze
Mgr. Veronika Ševčíková, Národní knihovna ČR
Mgr. Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze
Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně

Tajemník: Mgr. Petra Miturová, Ministerstvo kultury

Odborný garant VISK 8/A: PhDr. Hana Nová, Národní knihovna ČR
Odborný garant VISK 8/B: Mgr. Edita Lichtenbergová, Národní knihovna ČR


06.01.2015